Menu

Hodně si slibujeme od upgradu KCP

29. 11. 2016

S obchodní ředitelkou Kongresového centra Praha (KCP) Lenkou Žlebkovou hovořím 18. října, vzápětí po interview s generálním ředitelem KCP Romanem Ray Straubem.
Paní ředitelko, naše poslední interview se odehrálo v Olomouci v listopadu 2015. V té době jste se věnovala autorské a konzultační činnosti pro Perfect Hotel Concept. Předtím jste ale (jak generální ředitel Roman Straub zmínil) pracovala jako ředitelka Prague Convention Bureau (PCB). Teď jste obchodní ředitelkou KCP, bez kterého by Česko přicházelo o pro své veřejné rozpočty nejpřínosnější kongresy, protože tak velkou kapacitu jako KCP nemá žádné jiné kongresové centrum v České republice. V jednom z mých rozhovorů předchozí ředitel KCP konstatoval: „Studie, kterou s naším přispěním zpracoval CzechTourism, uváděla, kolik za rok Kongresovým centrem projde zahraničních a tuzemských delegátů a návštěvníků, kolik peněz v té souvislosti v České republice utratí a jaký je z toho prostřednictvím daňových odvodů přínos pro veřejné rozpočty: 400 až 500 milionů korun! Každý rok! Studii jsme průběžně aktualizovali podle statistických údajů a daňového zatížení. Výsledek zůstával přibližně stejný: 450 až 500 milionů korun ročně. Upozorňuji, že nejde o obrat, ale o peníze odvedené do veřejných rozpočtů.“ (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek: „KCP, rok co rok na půl miliardy korun do veřejných rozpočtů“) To, že bez existence KCP by kongresoví turisté (jejichž průměrná útrata bývá 200 až 400 USD na hlavu a den) své peníze vozili utrácet do jiných zemí než do Česka, je jistě pro obchodní ředitelku KCP velká výzva.
Jeden z důvodů, proč jsem pozici obchodní ředitelky KCP přijala, bylo změnit něco, co v době, kdy jsem byla ředitelkou PCB, změnit nešlo. Když jsme si stanovili cíl dostat Prahu mezi pět nejlepších kongresových destinací na žebříčku International Congress and Convention Association (ICCA), byla jsem si vědoma, že stěžejní veličinou je Kongresové centrum Praha. KCP se v mezidobí díky hlavnímu městu Praze a Ministerstvu financí ČR podařilo oddlužit, zároveň naši akcionáři odsouhlasili investici ve výši 800 milionů Kč do rekonstrukce a postavení výstavní haly. Ráda bych v této souvislosti podotkla, že rozvoj KCP zaznamenává v současnosti velkou podporu našich akcionářů. Jak hlavního města Prahy, jehož primátorka se stala v nedávné době členkou dozorčí rady KCP, tak Ministerstva financí ČR.

Ano, KCP, které koncem minulého tisíciletí ti, co tenkrát rozhodovali, zadlužili stylem „po nás potopa“, už netíží dluhový hendikep. Jak toho využijete?
To kromě samotného managementu KCP záleží hlavně na akcionářích. Na představenstvu a dozorčí radě. Hodně si slibujeme od renovace, upgradu KCP, protože z důvodu splácení dluhu z dob konání MMF se tu šestnáct let neinvestovalo do sanace fyzické a morální amortizace KCP. A už vůbec ne do stavby výstavní haly, která by České republice z hlediska růstu odvodů do státní kasy z velkých akcí konaných v Kongresovém centru Praha výrazně pomohla. Bez výstavní haly přibližně o šesti tisíci metrech čtverečních se obrat KCP nedá zdvojnásobit, protože do Česka nejsme s to dostat ekonomicky nejlukrativnější velké prestižní kongresy, a to i navzdory tomu, že by je jejich organizátoři rádi realizovali v Praze. Zkrátka díky tomto hendikepu Praha není v ranku kongresových destinací, které organizátoři takovýchto mezinárodních velkých asociačních kongresů oslovují. Pokud KCP bude mít dostatečné výstavní plochy, dostaneme se do jejich hledáčku. Těch kongresů, kdy podmínkou pro jejich získání jsou výstavní prostory, je pětadvacet až třicet. V momentě, kdy se KCP změní na moderní kongresové centrum s výstavní plochou, se kongresová destinace Praha může posunout o řád výš. V současné době největší u nás konané kongresy (dvanáct až patnáct ročně) generují sedmdesát procent veškerých příjmů KCP a do státní kasy formou odvodů do veřejných rozpočtů (jak ve své studii konstatoval i profesor Mejstřík) z nich od nás plyne nějakých 380 milionů korun ročně a sekundárně další stamiliony korun, které kongresoví turisté utratí na území České republiky (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek: „KCP, rok co rok na půl miliardy korun do veřejných rozpočtů“).

K obchodní úspěšnosti KCP přispívají i další u vás realizované akce.
Ano, i pronájmy, muzikály, společenská setkání, plesy, akce korporátního charakteru. Přes Nuselské údolí máme nádherný panoramatický výhled na Pražský hrad. Takže kde ještě vidím velký potenciál v případě, že KCP projde revitalizací, to jsou velké reprezentativní korporátní akce mezinárodního charakteru pro tisíc a víc účastníků. Třetí segment, který tu sice je, ale je radno jej rozvíjet, jsou zasedání a další akce státních, krajských a municipálních institucí a jejich asociací.

Kam bude kongresový byznys směřovat?
Bezesporu do bezpečných kongresových destinací. Z tohoto pohledu je na tom Praha velmi dobře. Také proto její význam roste. Například oproti takovým kongresovým destinacím, jako je třeba Istanbul, který byl donedávna v první pětce žebříčku ICCA, teď však kvůli bezpečnostním rizikům padá dolů. Významný český kongresový ambasador, profesor Pačes, který je v předsednictvu jedné z celosvětových odborných asociací, jež měla mít v Istanbulu velký kongres, konstatoval, že ho tam zrušili a zvažovali jeho přesun do Prahy. Bezpečnostní situace v řadě zemí Evropy je pro Českou republiku velkou šancí. Měli bychom se jí chopit!


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001