Menu

Geofood, ochutnejte příběh Země

03. 12. 2017

79--0006-1S Ing. Martinou Páskovou, Ph.D., předsedkyní Rady národních geoparků, zaštítěné odborem geologie Ministerstva životního prostředí, expertkou UNESCO pro hodnocení globálních geoparků UNESCO a odbornou asistentkou na Katedře rekreologie a cestovního ruchu Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové se potkáváme v mém rodném Táboře, místě jejích bakalářských studií, na Fóru cestovního ruchu, které tam 15. listopadu 2017 pořádala agentura CzechTourism.


Martino, poslední dobou jsem navštívil několik geoparků. Od kdy se datuje historie jejich vzniku a co je jejich smyslem?
Debaty o geoparcích začaly na přelomu milénia. Ke vzniku této iniciativy došlo proto, aby se mezi lidmi posílilo povědomí o neživé přírodě. Šlo o to, popularizovat ji, především její význam pro živou přírodu včetně člověka. Hlavním záměrem bylo seznamovat návštěvníky geologicky významných a scénicky atraktivních krajin s genezí jejich tektonických, horotvorných, vulkanických, glaciálních, erozních, půdotvorných a dalších tvořivých i rušivých procesů. Smyslem tzv. geoturismu je nechat návštěvníky odhalovat, jak krajina vznikala a jak se v ní utvářely rozmanité skalní výchozy i celá skalní města, jeskyně i jejich krápníková výzdoba, propasti nebo pozůstatky ledovcové či vulkanické činnosti. Návštěvníci geoparků se tak při degustaci pokrmů a nápojů, při pohybu po skále, jízdě na kole nebo koni či plavbě kaňonem atp. dozvídají, proč to, co kolem sebe vidí a cítí, vypadá tak, jak vypadá, co se s tím děje v současnosti a jak a proč to možná bude vypadat za tisíce či miliony let. Zde, na Táborsku, došlo před 380 až 300 miliony let (v pozdních prvohorách) k největší události v geologické historii Českého masivu! Srazily se tektonické desky, a díky tomu se mezi nimi vztyčily velehory, které byly zřejmě vyšší než Vysoké Tatry. Nebýt eroze systematicky působící po miliony let, povídáme si teď ve výšce minimálně tří kilometrů a asi by nám bylo hodně zima.

geopark-vysocina2V Česku máme osm geoparků a zřejmě budeme mít devátý, protože Broumovsko je navrženo k certifikaci.
Je podstatný rozdíl v tom, jak se vyhlašují geoparky a jak zákonem chráněná území. Ta jsou vyhlašována a spravována na základě platné environmentální legislativy za účelem ochrany nejvzácnějších a nejvýznamnějších fenomenů české přírody a krajiny, avšak není zcela neobvyklé, že se místní obyvatelé cítí být ochranným režimem omezováni. Geoparky pracují s již environmentálně uvědomělými institucemi a lidmi, kteří vnímají přírodní a krajinnou hodnotu svého území, chtějí ji blíže poznávat a cítí za ni odpovědnost.  U geoparků proto zákon režim neupravuje. Vznik geoparku je dobrovolnou aktivitou iniciovanou zpravidla místními obyvateli, kteří se hlásí k tomu, že žijí na geologicky významném území, a chtějí o toto dědictví co nejlépe pečovat. Obracejí se proto na Ministerstvo životního prostředí s žádostí o vytvoření takových podmínek, aby jimi budovaný geopark mohl být certifikován jako „národní geopark“ a jako takový naplňovat jeho poslání v souladu s Chartou národních geoparků.

V současnosti je kromě již zmíněného Broumovska v Česku osm národních geoparků. První z nich, Český ráj, je zároveň jediným globálním geoparkem UNESCO v Česku, dalšími jsou Železné hory, Egeria, GeoLoci, Kraj blanických rytířů, Podbeskydí, Ralsko a Vysočina. Svou kandidaturu v současnost připravují Geopark Barrandien a Geopark Královská Šumava.

mladCo od toho očekávají?
Obdobný efekt jako od území, která jsou světovým dědictví lidstva, biosférickou rezervací nebo národním parkem. V případě splnění jistých kritérií ministr životního prostředí dotyčnému území udělí certifikát, kterým se stvrzuje, že má kvality národního geoparku. Ministerstvo životního prostředí má ve svém programu pro nevládní organizace „škatulku“ na podporu aktivit v oblasti šetrného turismu a ochrany geologického dědictví včetně podpory aktivit vedoucích ke vzniku národních geoparků. Takže i odtud mohou iniciátoři geoparků získat jistou finanční podporu. Navíc Ministerstvo životního prostředí geoparky každým rokem propaguje na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu na národních stáncích agentury CzechTourism. Důležité je, aby lidé, kteří na území národních geoparků žijí, měli možnost se o svém území dozvědět co nejvíc a mohli se stát jeho propagátory, popřípadě geoprůvodci. Vyhlášení geoparku, respektive jeho následná, především interpretační činnost, tak dává rozvoji cestovního ruchu na daném území nový rozměr. Místní obyvatelé, ať už jsou v geoparku zaměstnáni jako průvodci, producenti místních výrobků, řemeslníci, umělci, ubytovatelé, dopravci, provozovatelé stravovacích služeb, nebo drobní zemědělci, mohou s informační, edukační a organizační podporou od týmu pracovníků a spolupracovníků geoparku se stále rostoucím zájmem a odborností prezentovat návštěvníkům své území jako příběh Země, jejíž produkty jsou krásné a poutavé ve skutečnosti i na fotografiích nebo specificky chutnají.

nZmínila jste spojení geoparků s nápoji a pokrmy.
Ano, jedou z forem činnosti geoparků je tzv. „geofood“. Ochutnávky regionálních potravin, při nichž se vysvětluje, proč jsou tak specifické, co se týče chuti. Že půda, v níž byly suroviny daných potravin pěstovány, má určité geologicky determinované složení. Snad nejběžněji vnímané spojování chuťových a dalších vlastností potravin s geologickou determinací se děje u alkoholických nápojů. Zejména u vín, kdy vinaři či sommeliéři osvětlují, jak se v chuti vína odráží mineralogické složení půdy a geologické podloží viničných tratí. Geologické podmínky i geomorfologie terénu v podstatě ovlivňují veškerou rostlinnou produkci a do jisté míry i tu živočišnou. Příběh Země tak geoprůvodce vykládá z pohledu běžného života přes výrobu a konzumaci potravin.

moGeofood si v zahraničí získal obrovskou popularitu. Geoparky tam tím hodně žijí. Odstartovali to dva geologové v Portugalsku v globálním geoparku UNESCO s názvem Arouca, kde si otevřeli geokavárnu a georestauraci. A protože podnikají v regionu, kde se nacházejí zkameněliny obrovských trilobitů, začali v kavárně péct pečivo ve tvaru trilobitů, podávat jídla a nápoje, kterým dali jména různých amonitů a dalších zkamenělin. Mají s tím obrovský úspěch. V naší zemi je geofood teprve ve fázi zrodu, například v globálním geoparku UNESCO Český ráj se na něj zaměřil Novopacký pivovar, který pro návštěvníky pořádá exkurze po celém výrobním areálu, při nichž jde do geoaspektů chuťových a dalších vlastností vody, ječmene a chmele, z nichž své pivo vyrábí. V národním geoparku Železné hory pro změnu nabízejí produkt trefně nazvaný „Putování za vodou“. Jde o exkurzi, při níž jsou návštěvníci pomocí ochutnávání vzorků vody seznámeni se základními procesy souvisejícími s jejich tvorbou a využíváním. Dozvědí se přitom, kde a jak se tvoří podzemní vody, prameny, vrty, jak najít a jímat podzemní vodu a díky čemu dochází ke změně kvality podzemní vody. Když ochutnají vodu z pramene, pak z vrtu, dále z přetokového vrtu a nakonec z vrtu, který už chutná jako minerálka, uvědomí si, že jak se voda vsákne a putuje nějakým prostředím, které ji pozmění, je pak v každém z těch míst trochu jiná, i když jde pořád o tu stejnou vodu.

kamenickemesPro příznivce IT technologií mají geoparky atraktivní produkt. Aplikaci, kterou lze mít ve smartphonu nebo iPadu.
Ano, Česká geologická služba vytvořila aplikaci, pomocí níž se vám v určitých lokalitách, pro něž je připravena animace, může u skalního výchozu, jeskyně či jiného geologického úkazu na displeji odvíjet příběh Země spjatý s daným místem. Spatříte, jak to tam vypadalo a co se tam dělo v dávné geologické minulosti. V případě Českého ráje byste se mohli octnout na dně moře zhruba před sto miliony let. Písčitý materiál, z něhož se následnými geologickými procesy včetně těch erozních zformovala místní skalní města, se zde totiž nachází od dob druhohor, kdy se Český ráj ocital asi 10 milionů let pod hladinou moře. Zatím jsou tyto animace zpracovány pouze na vybraných lokalitách především na území Železných hor a Českého ráje, avšak jde o rychle se rozvíjející produkt, o který projevuje turistická veřejnost velký zájem. Takže již brzy budete moci jakožto návštěvníci národních geoparků běžně pozorovat, jak kolem vás plují amoniti, lezou trilobiti, nebo uvidíte například soptit vulkán. No a tady, na Táborsku, zažijete srážku tektonických desek a uvidíte, jak tím došlo ke vzniku velehor, na jejichž úpatí bychom teď mohli stát, kdyby eroze nebyla během těch více než tří set milionů let tak úporně konzistentní.  



Restaurace Novoměstský pivovar