Zvláště, poněvadž sem i to vyšetřil, že ač světa správcové jmenováni býti chtěli všickni ti, nesprávy však všudy plno bylo. Nebo buď1 že poddané sám pán, neb po trubách k sobě pouštěl; sám, neb s nadmychováním jiných výpovědi činil: tak mnoho sem křivd jako práva viděl, tak mnoho vzdychání a upění jako veselosti slyšel, a že se spravedlnost s bezprávím a moc s soudem mísí; rathouzové2, soudnice, kanceláře tak nepravosti, jak spravedlnosti verštatové že jsou, a kteří se obhájcové v světě řádů titulují, že tak mnoho neřádu, jak řádu (a často víc) bývají, patrně3 sem vyrozuměl. A podivě se, jak ten stav mnoho marnosti a blýštící se bídy v sobě kryje, požehnal sem jich tu4 a šel odtud.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L. P. 1623

1 neboť ať… ať 2 radnice 3 jasně 4rozloučil jsem se s nimi

Že ač světa správcové jmenováni býti chtěli ti, nesprávy však všudy plno bylo

Kupní síla je v tržním hospodářství rozhodující veličinou. Nejsou-li peníze, není-li, kdo by práci a zboží kupoval, nastává kolaps. Je-li trh limitován brzděnou kupní silou desetimilionové populace, což je případ Česka, lze jeho limity překračovat exportem nebo cestovním ruchem. Cestovní ruch do zemí a míst přivádí spotřebitele a investory zvenčí a na vnitřním trhu tak generuje nejen domácí, ale také zahraniční inkaso. Cestovní ruch ale v Česku není vnímán – natož deklarován – jako tržní platforma. Vždyť značná část české populace včetně politické reprezentace má cestovní ruch za cestování a základní předpoklad pro co největší příliv peněz do našeho národního hospodářství v tomto segmentu zahraničního obchodu – totiž proslulost Česka coby oblíbené pohostinné země – za nedůležitou věc. Bodejť by česká ekonomika, navzdory růstu výkonnosti řady výrobních firem, rekordním ziskům bank a dalších firem se zahraniční majetkovou účastí, nestagnovala, když je většina aktiv vyváděna do ciziny a spotřebitele, kteří by tu umožnili tržit další stovky miliard korun, stát ignoruje nebo odklání na konkurenční trhy. A tak místo toho, aby naše úžasně disponovaná vlast vytvářela další pracovní a podnikatelské příležitosti a vydělávala na sebe (tedy i na sociální jistoty obyvatelstva a ještě větší profit zde působících nadnárodních společností) tím, že je, je odsuzována se zadlužovat.

Jaromír Kainc