Menu

Konstantinovy Lázně a jejich okolí jsou jednou z ekologicky nejčistších oblastí Česka. První dochovaná písemná zmínka o jejich přírodním léčivém zdroji, železnaté hydrogenuhliči­tanové sodnohořečnaté hypotonické kyselce, je z počátku 16. století. Roku 1803 byl u vývěru pramene postaven lázeňský objekt. V roce 1837 lázně kupuje Konstantin z Löwensteinu, po kterém od roku 1900 nese obec jméno. V roce 1872 lázně kupuje plzeňská společnost, v jejímž čele stál JUDr. Franz Josef Pankraz. V roce 1901 je do Konstantinových Lázní přivedena železnice, zaveden elektrický proud a vodovod. Vyrostly tu hotely a vily, kino a koupaliště. Od roku 1955 se lázně zaměřují na léčebnou prevenci a léčbu kardiovaskulárních chorob a na rekonvales­cenci odléčených pacientů. Mezi další indikace patří choroby pohybového systému, výměny látkové a dýchacího ústrojí. Hlavní léčebné metody využívají zdejší železnatou hydrogenuhliči­tanovou sodnohořečnatou hypotonickou kyselku pojmenovanou po kardiologovi profesoru Bohumilu Prusíkovi.

Zájem o léčbu za pomoci přírodních léčivých zdrojů roste

27. 06. 2018

Léčebné lázně Konstantinovy Lázně nabízejí
CELOROČNĚ BALÍČKY: Týden pro seniory; Lázně na zkoušku; Léčebná lázeňská kúra; Zdraví z lázní; Wellness týden; Wellness prodloužený pobyt; Wellness víkend; Exclusive týden, Prodloužený wellness pobyt v hotelu Löwenstein a Týdenní wellness pobyt v hotelu Löwenstein.
SEZONNĚ: Letní pobyt; Podzimní houbařský pobyt; mimosezonní cenově zvýhodněné pobyty.
Vánoční a silvestrovské pobyty.
Wellness pobyty pro zaměstnance firem.
Teambuildingové akce, školení a semináře firem v mimosezoně.
Dárkové pobytové poukazy.
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY:
Wellness centrum Konstantin: bazén, vířivky, Kneippovy chodníčky, saunový svět, pára, relaxační zóna, wellness procedury, fitness centrum.
LETNÍ KOUPÁNÍ: venkovní plavecký bazén ve Starých Lázních; zatopený čedičový lom na Hradišťském vrchu.
5,3?km dlouhou in-line dráhu plus cyklostezky v okolí.
TURISTIKA: naučné stezky Hradišťský vrch, Šipín, Ke studánce lásky, Krasíkov a Ovčí vrch.
Pronájem tenisových a volejbalových kurtů a fotbalového hřiště.
Zprostředkování lovu zvěře v okolních lesích.

Rozhovor s ředitelem Léčebných lázní Konstantinovy Lázně JUDr. Josefem Pavlem jsem začal otázku: Pane doktore, jak je na tom české lázeňství?
Nejen u nás v Konstantinových Lázních, ale i v jiných lázeňských místech České republiky je vidět určité oživení poptávky po lázeňských a zejména po léčebných lázeňských pobytech. Lázeňství se opět dostává do popředí zájmu veřejnosti. Zájem obyvatel Česka o dobrou kondici, o relaxaci, wellness, edukaci a léčbu za pomoci přírodních léčivých zdrojů roste. To nás samozřejmě těší, protože ne každé lázeňské místo se může pochlubit tak kvalitním přírodním léčivým zdrojem, příznivým klimatem a okolím jako stvořeným k terénním kúrám. Naši minerální vodu používáme hlavně k uhličitým koupelím. Naše lázeňská společnost disponuje nádherným lázeňským parkem s pavilonem Prusíkova pramene. Jak už jsem zmínil, Konstantinolá­zeňsko, to je nádherná příroda, vhodná jak pro pasivní odpočinek, tak pro pohybové aktivity, jako jsou nordic walking, pěší túry a výlety či cykloturistika, neboť je protkána dobře značenými turistickými a cykloturistickými trasami. A protože naše lázně disponují špičkovým wellness centrem, jezdí kvůli němu do Konstantinek hosté z Plzně a dalších míst nejen z Plzeňského kraje.

Konstantinovy Lázně jsou vyhlášené účinnými rehabilitačními terapiemi pro ty, kdo prodělali kardiovaskulární atak.
Ano, historicky hlavní indikací Konstantinových Lázní byla léčba kardiovaskulárních chorob. Postupně se přidala léčba pohybového ústrojí a pooperační rehabilitace a rekonvalescence. Jsme jedny z mála lázní v České republice, kam jsou umisťováni tzv. překladoví pacienti z lůžka na lůžko, jak po operacích na kardiovasku­lárním systému, tak po operacích ortopedických. O jejich péči se u nás starají erudovaní lékaři nepřetržitě 24 hodin denně.

V lázeňském parku máte i amfiteátr.
V amfiteátru se každoročně odehrávají letní koncerty, slouží i jako vedlejší festivalová scéna Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF a v neposlední řadě v něm také probíhají hlavní části programu slavnostního zahájení lázeňské a turistické sezony v Konstantinových Lázních, letos již s číslem 215. Ostatně na hlavní sezonu jsme se velice těšili i proto, že jsme v zimních měsících (jako pokaždé v mimosezoně) realizovali další investice a zabývali se obnovou naší infrastruktury. Tentokrát jsme se pustili do věcí, které nejsou hostům viditelně patrné, souvisejících s Prusíkovým pramenem, který využíváme k léčebným koupelím. Tato voda je hodně mineralizovaná, a tak musíme průběžně obnovovat její rozvody do lázeňských domů, úpravnu, čerpadla, ohřívače a třeba i jímky. Na příští zimu připravujeme další věci, takže v průběhu celého roku vedeme jednání, jaké práce, kdy a v jakém rozsahu přijdou v následující mimosezoně na řadu.

Hlavním problémem léčebného lázeňství je nedostatek odborného a ostatního personálu na trhu práce.
Nejenom české zdravotnictví, jehož nedílnou součástí je léčebné lázeňství, se potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Personální deficit se promítá do všech oborů napříč Českou republikou. Tady je každá rada drahá. Musím říci, že nejen u nás, ale celkově ve zdravotnictví se osvědčili a osvědčují pracovníci například z Ukrajiny. Dnes každá nemocnice a téměř každý hotel zaměstnávají zahraniční pracovníky. Je to zcela normální a běžné. Aby výrobní firmy, zdravotnická zařízení včetně léčebných lázní a další organizace mohly dostát svým závazkům, bez pracovního zapojení lidí z jiných zemí to nepůjde. Věřím, že se situace ze strany našeho státu ohledně vydávání pracovních povolení obyvatelům zemí, jež nejsou součástí Evropské unie, zlepší. Respektive že se administrace vydávání pracovních víz dostane na úroveň vyspělých západních států a situaci v Česku stabilizuje. Dnešní ekonomika, včetně terciární sféry, zahraniční pracovníky nezbytně potřebuje. Nicméně západní svět, kam přinejmenším kulturně patříme, vždycky potřeboval mít určitý podíl zahraničních pracovníků. Bylo to tak v minulosti a je to tak i nadále. No a nezbytnost zapojení zahraničních pracovníků Českou republiku dostihla také. S rozvojem průmyslu a služeb roste potřeba dalších a dalších zaměstnanců. Takže určitě bychom se neměli uzavírat a chovat xenofobně a příchody cizinců, kteří tu chtějí pracovat (a svou prací posilovat českou ekonomiku a veřejné zdroje, z nichž jsou mimo jiné financovány starobní důchody stárnoucí české populace), trošku usnadňovat. Umožnit jim určitou asimilaci, protože takhle ten svět dneska chodí.


 

Archiv vydání

2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 04/2018
04/2018 číst aktuální číslo
ŘLP
Restaurace Novoměstský pivovar