Menu

Sepětí balneologie se zbývajícími obory medicíny

27. 06. 2018

S MUDr. Eduardem Bláhou se po roce potkáváme opět po valné hromadě Svazu léčebných lázní České republiky, jejímž je prezidentem.
Pane doktore, s nástupem tržní ekonomiky se podvedlo z Česka vytěsnit systém zdravotní prevence. Zřejmě proto, že předcházení nemocem stojí stát míň peněz než léčení či řešení situace chronicky nemocných a invalidních lidí. A čím nižší veřejné výdaje na zdravotnictví díky tomu, že příroda uzdravuje, tím menší možnosti hrabat pod sebe. Současný stav napovídá, že české zdravotnictví zdravé lidi nepotřebuje. Že potřebuje nemocné a s nimi (jak dokládá praxe) rok co rok víc a víc peněz. A nejen zdravotnictví, ale i organizace parazitující na zdravotnických zařízeních disponujících reprodukční audiovizuální technikou.
Tak bych to neřekl, ale už jsem se ve vaší květnaté řeči naučil za ty roky číst, a tak mohu reagovat. Prevence v našem zdravotním systému místo rozhodně má, ale úhrady z pojištění za ním zatím míří jen minimálně. Platí to i o lázeňství, které systém pojištění užívá jen k léčení a v budoucnu by pojišťovny rády omezily i jeho rozsah, aniž by se snažily využít jeho potenciálu v prevenci, jak je tomu v zahraničí. Ale k tomu parazitování. Narážíte určitě na kolektivní správce. V jejich případě nám vadí hlavně ta evidentní nenasytnost a zneužívání monopolu i právní nejistoty. Nicméně jsme loni zažehli světlo na konci tunelu, když zákonodárci do novely autorského zákona v březnu 2017 vetknuli ustanovení, že ať už je to s výjimkou pro zdravotnická zařízení jakkoli, tak existuje strop, nad nějž autorské ochranné svazy nesmějí jít, a že tím stropem je 25 procent nejnižší sazebníkové ceny. Nějakou dobu jsme se z tohoto úspěchu opravdu radovali, ale ukazuje se, že i o jeho výklad budeme muset svést právní bitvu.

A aby toho nebylo málo, provozovatelé léčebných lázní pro dospělé loni zažili neúspěch u dohadovacího řízení k úhradové vyhlášce, kdy ministr zdravotnictví Ludvík sice přidal odborným léčebným ústavům a dětským lázním, avšak léčebným lázním pro dospělé vůbec nic. Dejme tomu proto, že pan Ludvík je natolik schopným ředitelem, že umí personálně zajistit obsluhu dospělých pacientů, ubytovat je, odléčit a poskytnout jim zdravě vyvážené celodenní stravování k jejich naprosté spokojenosti za tisíc korun na hlavu a den.
Tak schopný asi nebude. Nemocnicím a hlavně té, do níž se vracel, poslal ale zajímavý příspěvek. Nelze jej hodnotit jinak než jako malou domů. A s přidáním dětským lázním to bylo stejné. Hlavně aby byly v klidu státní zařízení a jejich ředitelé měli snazší život. My ostatní jsme si s rostoucími mzdovými požadavky zaměstnanců museli poradit sami. Rostoucí mzdy v nemocnicích nám to neulehčily. Tlak na mzdy odborného personálu tak dál rostl a své v tom sehrály i kraje, které z veřejných peněz sanují své ztrátové nemocnice. Ty díky této „velkorysosti“ zřizovatelských krajů tak mají peníze i na to, aby mohly léčebným lázním přetahovat jejich personál. Férově sanovat prodělky nemocnice ale může pouze jejich soukromý vlastník, když si řekne: „Vzdám se zisku a investuji jej do zaměstnanců, abych si je udržel.“ Ale když to dělá krajské hejtmanství, které dluhy své nemocnice sanuje z veřejných zdrojů penězi daňových poplatníků, tak to rozhodně fér není.

Pane doktore, nakolik se projevuje se nedostatek popularizace balneologie a osvěty vůči adeptům medicíny a mladým lékařkám a lékařům?
Mladí lékaři se i díky globalizaci sestěhovávají do měst a role lékaře balneologa v lázeňských místech po různých koutech Česka jim moc nevoní. A balneologie? Tím, že neinovuje, zůstává na okraji. A to chceme změnit, a to i s pomocí lékařů z Ukrajiny a dalších zemí. Nemyslíme si, že to zapříčiní ztrátu autentičnosti české balneologie, protože aby zahraniční lékaři mohli získat českou nostrifikaci, určitě budou muset být stejně dobří, ne-li odborně zdatnější než v Česku vystudovaní lékaři. Tedy mohou být pro Česko velkým přínosem. Nedostatek lékařů je velké riziko do budoucna. Zřejmě budeme muset trochu upravit svoji představu, jak má vypadat léčebný lázeňský produkt, abychom dokázali daný obor zajistit lidskými zdroji.
Přešlapování balneologie na místě přičítáme i tomu, že se nám nedaří rozběhnout výzkum a vývoj ve smyslu inovací. Nikoli zkoumat vyzkoumané. Bohužel, ale ani klinicky ověřené léčebné postupy ještě neznamenají, že budou hrazeny zdravotními pojišťovnami a podporovány státem. To, co zajistí udržitelnost a dlouhodobou budoucnost našeho oboru, je, krom dostatku odborně erudovaného personálu, schopnost držet si tradici a od ní se odvíjející renomé českého léčebného lázeňství a zároveň rozvíjet a v duchu medicínského pokroku inovovat balneologické postupy. Zkrátka moderně, v těsném sepětí se zbývajícími medicínskými obory, využívat přírodní léčivé zdroje České republiky.
Nicméně rád bych podotknul, když to hodnotím z provozního hlediska, rok 2017 byl po listopadu 1989 pro české léčebné lázeňství jedním z nejúspěšnějších. Avšak je třeba se dívat dopředu, kde jsou příležitosti i rizika.


Archiv vydání

2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 04/2018
04/2018 číst aktuální číslo
ŘLP
Restaurace Novoměstský pivovar