Menu

Než tu mi se opět nesnadné zdálo, které a jaké by to takové povolání bylo, poznati; a s kým se o to dostatečně poraditi nevěděl sem; aniž mi se hrubě chtělo s někým se raditi, mysle, že mi každý svou věc chváliti bude.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, l. P. 1624

Které a jaké by to takové povolání bylo, poznati

29. 11. 2015

Letos v příspěvku „Do Českého ráje cesta báječná je“ Všudybyl informoval o restauraci, v níž je radost trávit čas s přáteli. Zážitková gastronomie na venkově ale není výhradou penzionu a restaurace Černá louže v obci Branžež. Dovolím si citovat předsedu Svazu československých kuchařů (tento svaz byl založen v roce 1903, v němž u nás císař František Josef I. povolil cechovní spolky) Jaroslava Sapíka, který kvůli jednomu takovému podniku opustil Prahu a podniká v Ladově kraji na Klokočné:
„Hotel U Koně jsem nebudoval pouze pro hosty, ale i pro sebe. Předtím jsem pracoval jako šéfkuchař v hotelu Ambassador v Praze na Václavském náměstí. Strávil jsem tam téměř třicet let. Jezdil jsem po světě a hodně se věnoval špičkové gastronomii. Už jsem ale cítil psychickou únavu. Ve velkém hotelu nejste s hosty v bezprostředním kontaktu. Tady ano. Tady má člověk u dobrých zákazníků přehled, co mají rádi. Jak jim vyhovět.“
Pan Sapík tak spolu s dalšími vynikajícími kuchaři Slezska, Moravy a Čech prokazuje, že svět velké gastronomie není limitován centry velkého světa, ale že je tam, kde lidé virtuózně ovládají gastronomické umění.
Jaromír Kainc


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

for kids