Menu

DOPRAVA 2018 + … dalších 100 let v pohybu

05. 11. 2018

Na konferenci řekli…

Díky novele zákona o liniových stavbách budeme stavět rychleji než doposud. Povedla se tak věc, která má v praxi pro českou dopravu obrovský přínos, a je úkolem pro český parlament v této legislativní oblasti nadále intenzivně pracovat.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček

Budoucnost dopravy, ale i všech dalších oborů je v lidech, jejich schopnostech a motivaci. V mé firmě je tento princip jednoduše realizován tak, že chci, aby lidé v práci dělali a nepřemýšleli o tom, kolik stojí elektřina, jestli rostou nájmy nebo ceny benzínu.
George Parobek, Ifield Computer Consultancy

Silnice II. a III. třídy – páteřní silniční síť krajů a regionů – jsou z hlediska dopravního spojení v rámci celé České republiky nenahraditelné. Tomu by měly odpovídat i podmínky financování jejich budování, modernizace a údržby.
František Petrtýl, Asociace krajů ČR

Česká doprava si ještě nezvykla na obrovský nárůst v oblasti e-commerce, která vyvolá potřebu větších kapacit a rozvoje dopravní infrastruktury. Odstranit se v budoucnosti musí i nerovnoměrnost dopravní sítě v jednotlivých krajích České republiky.
Jan Andrejco, Panattoni Europe

V dopravním sektoru se bohužel letitě ideově nepotkávají výrobci vozidel s vlastníky a správci infrastruktury, a nevyužívají tak obrovský potenciál změn v důsledku nových informačních a telekomunikačních technologií a programových řešení pro jednotlivé uživatele dopravních systémů.
Pavel Hrubeš, Dopravní fakulta ČVUT

Regionální letiště mají a vždy budou mít nezastupitelný význam v dopravní infrastruktuře krajů. Jde o to, najít a realizovat dobrý obchodní model, který bude kombinovat potřebu pravidelné dopravy, charterových letů a cargo letů.
Hana Šmejkalová, Letiště Pardubice

Multimodální řetězec je konkurenceschop­nější, čím je jednodušší a levnější „poslední míle“, tedy doprava z přístavu k zákazníkovi – důležité je co nejvíce přiblížit podniky vodní dopravě a zlevnit překlad.
Lubomír Fojtů, Ředitelství vodních cest ČR

Zmodernizovaných kilometrů dálnice D1 máme k dnešnímu dni celkem 93, což je zhruba polovina trasy z Prahy do Brna. Důležité také je, že dálnici modernizujeme úsporně. Původní odhadované náklady na modernizaci byly 24 miliard korun, ale dostali jsme se na částku 20 miliard korun. Dálnice by měla být celá zmodernizována už v roce 2021.
Ladislav Němec, Ministerstvo dopravy ČR

Budoucnost české dopravy i dodavatelského průmyslu bude záviset na kvalitních, vzdělaných a motivovaných lidech. Nejdůležitější je vytváření příležitostí pro jejich další rozvoj, nelze spoléhat na to, že výše platu bude rozhodujícím kritériem.
Viktor Sotona, ERA Pardubice

Jako velmi úspěšnou lze hodnotit odbornou konferenci „DOPRAVA 2018+ … dalších 100 let v pohybu“, která se pod záštitou předsedy vlády České republiky Andreje Babiše a ministra dopravy Dana Ťoka konala 11. října 2018 u příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky v TOP Hotelu Praha. Program konference byl rozdělen do čtyř panelů, které se věnovaly vizím budoucího směřování České republiky v oblastech železniční, vodní, letecké a silniční dopravy. Jako samostatný byl včleněn panel pro oblast vzdělávání a inovací v dopravě. Jejím organizátorem byla Panevropská společnost COMENIUS a partnery Ředitelství silnic a dálnic ČR, SŽDC, Letiště Vodochody, ERA Pardubice, Panattoni Europe, Ifield Computer Consultancy, Letiště Praha, Up Vision a Řízení letového provozu ČR, jejíhož generálního ředitele Jana Klase jsem při té příležitosti požádal o rozhovor.
Pane řediteli, hospodářství se daří, což se projevuje i v oblasti dopravy. Obzvlášť v té letecké.
Občas si říkám, jestli toho není už příliš. Ale člověk by se neměl rouhat. Být součástí rostoucí ekonomiky je jistě dobré. My se proto musíme zaměřit na taková řešení, která umožní, abychom ty nárůsty zvládali. Má to dvě dimenze. Krátkodobou, při níž je stále ještě třeba navyšovat počty personálu, což je naše urgentní priorita. Vedle toho musí probíhat řada systémových kroků, které se musejí odehrávat v rámci celé Evropy, protože letecká doprava je síťové odvětví a služba řízení letového provozu nemůže stát mimo.

Tím navyšováním personálu máte v případě vaší firmy na mysli hlavně pozici řídící letového provozu?
Samozřejmě. V tuto chvíli jdeme dvěma cestami. Jednou je klasický nábor. Snažíme se také zlepšit výcvikové procesy tak, aby víc adeptů na řídící letového provozu dokázalo výcvik ukončit úspěšně. Vedle toho se snažíme v rámci projektu, jemuž říkáme optimalizace, lépe využívat zdroje, které už máme. To znamená určitou reorganizací využít řídící letového provozu na regionálních letištích.

České nebe je úžasným zdrojem byznysu. A nejen pro Česko.
Je to tak. Vy jste trošku naťuknul to, co bude součástí celoevropských diskusí. Jestli ta služba jako taková se stále víc bude stávat byznysem, který nebude regulován ve smyslu regulace jednotlivých procesů, ale bude regulována jednoduchým způsobem sama sebou. To znamená: pokud je dobrý výsledek, tak tomu musí odpovídat dobrá cena. Ti, kteří takto budou fungovat, budou mít příležitost k dalšímu růstu a k tomu, aby se chovali jako ve standardním byznysu. Například vytvářeli větší konkurenceschopné celky. To je téma velké aktuální debaty, která se v Evropě čeká. Druhou variantou je pokračovat v regulacích, které přinášejí nové negativní průvodní jevy, a to je cesta do pekel.

Státní podnik Řízení letového provozu České republiky má vynikající mezinárodní renomé, takže jste s to řídit – a řídili jste – letový provoz nejen nad Českem.
V tuto chvílí řídíme letový provoz už zase jen nad Českou republikou, avšak v oblasti speciálních výcviků se po celém světě podílíme na řadě projektů. To je pro nás užitečná zkušenost, která by nám měla pomoci, pokud dojde k liberalizaci. Tohle bude předmětem hospodářské soutěže. Projekt, kdy jsme se podíleli na řízení letového provozu nad Španělskem, už byl převeden na lokálního partnera, jak to bylo stanoveno v podmínkách kontraktu. V tuto chvíli aktivně v jiných státech neřídíme, ale v poměrně značných objemech se podílíme na výcviku tamních řídících letového provozu.

Trénujete nejen řídící letového provozu, ale i piloty dopravních letadel. Pilotní trenažéry vašeho Czech Aviation Training Centre splňují požadavky pro nejvyšší úroveň těchto zařízení dle standardů ICAO, EASA i FAA.
Czech Aviation Training Centre je naší dceřinou společností, kterou jsme tak trošku zdědili po Českých aeroliniích. Nicméně jsme velmi rádi, že její činnost úspěšně pokračuje, že ji rozvíjíme. Že už tam není vazba pouze na klientelu z řad původních subjektů Aeroholdingu. Našimi klienty už jsou z víc než padesáti procent subjekty z celého světa. Navíc, v této době nám hraje do karet obrovská celosvětová poptávka po pilotech. Proto naše kapacity musíme přizpůsobit tak, aby jí vycházely vstříc. Tedy aby vycházely vstříc výcviku pilotů nejvíc využívané rodiny letadel typu Airbus 320 a Boeing 737, nejlépe nové generace.

Vaše firma je partnerem konference „DOPRAVA 2018 + … dalších 100 let v pohybu“.
S lehce ironickým úsměvem si v nadsázce můžeme říci, že konference obvykle nepřinášejí žádné průlomy. Já jsem ale velmi rád, že byla zorganizována právě tato. Je totiž přínosné poslechnout si něco od kolegů z jiných druhů dopravy. Už jen příležitost potkat a vidět v rámci jednoho dne řadu zajímavých lidí je užitečná. Tedy nejen se zúčastnit či vyslechnout panelové diskuse, které byly bezesporu obsahově inspirativní. Ostatně velmi zajímavé myšlenky zazněly i v rámci panelu letectví. Nebudeme totiž čelit pouze vysokému nárůstu letového provozu v našem vzdušném prostoru. Musíme být současně připraveni i na integraci dronů do klasických provozních systémů a tuto výzvu společně s českou státní správou a průmyslem využít jako obchodní příležitost.

Jak se bude vyvíjet využití prostoru nad Evropou?
V příštích letech budeme mít zásadní úkol zvládnout poptávku. Ta je ovlivněna i tím, že řada států je v čím dál větších kapacitních problémech. To je především případ sousedního Německa, což nám letos v létě přineslo řadu problémů. Během pěti let, kdy budeme dělat krátkodobá opatření k navýšení kapacity, se proto musíme velmi aktivně zúčastnit debaty, jak zásadněji změnit celoevropskou síť, protože stávajícím způsobem už se letový provoz nad Evropou řídit nedá. Už jsou určité části Evropy, kde řezání na další malé sektory nepomáhá. Zkrátka, na evropský vzdušný prostor se budeme muset dívat jako na celek. Pak teprve má smysl bavit se o nových technologiích. Pokud by se zaváděly v rámci jednotlivých národních systémů, jsem skeptik, že by to něco zásadního přineslo. Ve chvíli, kdy nástroje k optimalizaci trajektorií používáte pouze v rámci vzdušeného prostoru jednoho státu, a ne pro celý let, to nic moc nepřináší.


Archiv vydání

2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2018
05/2018 číst aktuální číslo
Czech specials
Restaurace Novoměstský pivovar